Výzkumná témata

Zájem o zoonózy spojené s primáty ve vztahu k ochraně lidského zdraví dramaticky vzrostl poté, co bylo zjištěno, že přímým předkem viru HIV-1, způsobujícího u člověka nemoc AIDS, tzv. „syndrom získané imunitní nedostatečnosti“, je šimpanzí SIVcpz. Na rozdíl od HIV byl virus SIV u všech primátů považován za nepatogenní, avšak současné studie na SIV- pozitivních šimpanzích naznačují přítomnost syndromu podobného AIDS. Domníváme se, že jednou z mála možností, jak sledovat patogenitu SIV u infikovaných jedniců je studium parazitárních infekcí neinvazivně detekovatelných z vzorků trusu. U lidí jsou oportunní infekce významným příznakem AIDS a stejnou situaci můžeme předpokládat u lidoopů. Díky pokrokovým neinvazivním metodám zahrnujícím molekulární detekci širokého spektra patogenů z trusu (Cryptosporidium, Giardia, microsporidie, améby, malárie, RNA i DNA viry včetně SIV) a identifikaci vzorkovaných jedinců pomocí detekce hostitelské DNA v trusu, se nabízí unikátní možnost studia ko‐infekcí SIV a dalších parazitů u volně žijících a dokonce i nehabituovaných lidoopů. Ve srovnání s lidmi se se situace u lidoopů vyvíjela během zásadně delší koexistence viru s hostitelem. Náš výzkum tedy může odpovědět na otázky týkající se dalšího vývoje parazitárních infekcí v lidské populaci zasažené pandemií HIV.

Lidoopi patří mezi nejvíce ohrožené savce, dle IUCN patří mezi ohrožené anebo kriticky ohrožené druhy. Evoluční blízkost mezi lidoopy a člověkem má za následek překryv patogenů včetně parazitů. V poslední době nově se objevující infekční nemoci (tzv. emerging diseases, EID) představují vážnou hrozbu pro volně žijící zvířata, nevyjímaje lidoopy. Deforestace a následný vzrůstající stupeň kontaktu mezi lidoopy a lidmi a s tím spojený stres vede k zvýšenému riziku přenosu infekčních onemocnění. Náš dlouhodobý výzkum si klade za cíl vyplnit mezery ve znalostech parazitů u lidoopů a popsat vliv přímého kontaktu s lidmi na komunity těchto parazitů.

Doposud jsme se zaměřovali na nálevníky (Balantidium), Apicomplexa (Cryptosporidium), améby (mj. Entamoeba), bičíkovce (především trichomonády a Giardia), Blastocystis spp., mikrosporidie (např. Encephalitozoon), tenkohlavce (Trichuris) a tasemnice (Bertiella). Spektrum parazitů bychom rádi rozšířili o strongylidní hlístice, zástupce rodu Strongyloides a hlavně o malárie z rodu Plasmodium. Naše výsledky přispějí k poznání evoluce studovaných parazitů a jejich hostitelské specifity a mohou mít pozitivní platnění i v praktické ochraně lidoopů.

Poslední části projektu je studium populace komensálních, ve vybraných případech i patogenních, bakterií střeva afrických volně žijících lidoopů metodami sekvenování nové generace (454 pyrosekvenování, Illumina Miseq). Na rozdíl od rozsáhlých znalostí o bakteriálním ekosystému střeva člověka jsou dosavadní poznatky o normální střevní mikrobiotě lidoopů pouze útržkovité. Proto si náš výzkum klade za cíl přispět k poznání mikrobiomu střeva volně žijících goril a šimpanzů. Získané poznatky mohou pomoci objasnit původ některých onemocnění trávicího traktu u moderních lidí, což by mohlo být základem pro prevenci některých metabolických poruch včetně dráždivého tračníku a obezity a příp. počátkem léčby nemocí jako např. celiakie, Crohnova choroba a ulcerosní kolitida.